Nové pojetí výuky matematiky na Podskalce, pozvánka na sobotu

Jistě nejsem jediná, která již delší dobu slýchá z různých sdělovacích prostředků nářky na úroveň znalostí dětí v matematice. Ale co s tím? Já už jsem odpověď na tuto otázku našla.  Dovolte mi, abych vám krátce představila matematiku, kterou vyučuji v letošní první třídě.

Koncepce této matematiky vznikla na Karlově univerzitě v týmu, který vede profesor Milan Hejný.  Poprvé jsem se s touto matematikou setkala při svém působení na jedné z pražských základních škol, kde se tato metoda pilotovala a vyučuje se zde již sedmý rok.

Když jsem se vrátila zpět a začala učit běžnou matematiku ve stejném ročníku, ve kterém jsem vyučovala v Praze, byla jsem velmi překvapena tím, že žáci neumí přemýšlet. A proč taky. Pro ně existoval jen jeden naučený přesný postup.

V čem je tedy rozdíl?  Tradiční vyučování je zaměřeno zejména na to, aby žák rychle a bezchybně počítal, v matematice prof. Hejného jde především o všestranný rozvoj žáka. Žák zkoumá různé situace, je tvořivý, komunikuje… a to dávám do popředí, protože  žák zná již v 1. třídě pravidla komunikace. Mnozí z nás by se od nich mohli učit.

Děti v průběhu výuky pracují v různých prostředích – krokování, hadi, součtové trojúhelníky, autobus, tvary z dřívek, geodesky, parkety, krychlové stavby, zvířátka dědy Lesoně….pomocí kterých si budují matematická schémata, rozvíjí své logické myšlení a pohled na matematiku a geometrii. Do světa matematiky vstupují prostřednictvím těchto specifických prostředí provázaných svými vlastními životními zkušenostmi. Nepředkládáme dětem hotové poznatky, ale učíme je myslet, mají prostor pro vlastní postupy a řešení, diskutují, objevují.

A podstata věci? Znát neznamená odříkat, ale především rozumět, nabývat různorodé zkušenosti a skládat je do schémat. Žáci jsou vedeni k jinému vztahu k matematice, než byli dosud zvyklí.

Přijďte se zeptat mých prvňáčků, jestli je baví matematika. Větší část z nich vám odpoví, že ano. A položme si ruku na srdce, kolik z vás by dokázalo na stejnou otázku odpovědět kladně.

Mě osobně baví matematika až teď. Mám radost z výsledků mých žáků, z toho, že dokážou bezprostředně pracovat, diskutovat, pomáhat si navzájem a to, že v 1. třídě pracují  i se zápornými čísly a umí násobit se zbytkem, aniž bych je to učila, to je jen malý detail. Daleko důležitější je to, že mají matematiku rádi. Těší mě i podpora rodičů a zájem o další výuku této matematiky.

Pokud i vás tato matematika zajímá, zvu vás v sobotu 7. května od 10 do 12 hodin do třídy 1. A, kde se můžete s touto metodou seznámit, na cokoliv se zeptat a nechat si prostředí vysvětlit od prvňáčků.

Kateřina Knápková – učitelka 1.třídy