Survival Trip třídy 6. A
V hodině angličtiny jsme si nadiktovali informace k výletu do hor. Mezi jinými zde stálo: Survival Trip, from Pustevny to Radhošť and to Rožnov, meeting point – Bus Station at 8 a.m., Weather – sunny, rainy, windy, snowy, cold and not cold; Arrival 12 – 14 p.m.
Už na autobusovém nádraží nám bylo podezřelé, že někteří pozapomněli na čepice, rukavice, ale nebyl čas se tím zabývat, protože jsme zachraňovali batoh Jarkovi B. z 5. třídy. Ten si ho s kompletním oblečením a mobilem zapomněl na zastávce, když odjížděl s našimi páťáky ráno na Vsetín na florbal. Batoh počkal na majitele v PNS na nádraží. Na Pustevnách bylo hned po vystoupení z autobusu jasné, že nahoře vládne zima. Vítr, mlha, teplota pod nulou a všude námraza a zbytky sněhu a ledu. Zjistili jsme a řekli si pár informací k Pustevnám a hledali cashes („kešky“ – geocasheing – hledání skrytých schránek pomocí GPS). Lucce jsme pomohli zavázat tkaničky, ale s pomalým promrzáváním jsme ji pomoct nedokázali. O poznání hůře na tom byla promrzlá Míša. Po 30 minutách bylo jasné, že do Rožnova s námi nedojde. Zavolali jsme tatínka Viky, která se taky necítila nejlépe, a ten za půl hodiny pro holky dojel a převezl je do školy, kde v hodinách dle rozvrhu 6.B pomalu rozmrzly. My se zatím schovali u jeskyně Cyrilky, z které šlo příjemné teplo a tak necelá hodinka čekání všem dobře utekla. Nabídku jít po vrstevnici nad Skalíkovou loukou k chatě Mír a ne po horizontu, kde bylo mrazivo, kluci zamítli. A tak se šlo k Radegastovi a hledaly se další „kešky“. Všichni se těšili na hotel Radegast, kde byla obědová přestávka zakončená „bruslením“ na venkovní terase. Fotka u zasněžených věrozvěstů Cyrila a Metoděje a samotný pobyt u kapličky byl poslední mrazivou částí cesty. Poslední „kešku“ u kapličky nám ukázal opět Matěj, znalý problematiky hledání. Ten se taky rozhodl sjíždět sjezdovku po zadku, jako by na ni byl sníh. Terezka se chtěla raději svést dolů na lanovce. U jejího třetího sloupu byla také poslední „keška“, kterou našel opět Filip. Čím níže se šlo, tím bylo tepleji. Spěchalo se, aby Vláďa stihl návštěvu očního na poliklince a to se podařilo. Paní kuchařky nám nechaly oběd v jídelně a tam jsme si ho mohli v klidu v 15 hodin vychutnat. Zdar dalším akcím 6.A
M. Janošek
