Středověká středa v 1.B

28. září je státní svátek. To znamená, že nejdeme do školy a většina rodičů nevstává ráno do práce. Ale proč? Vzpomínáme na knížete Václava.. A kdo to byl? A  proč na něj vzpomínáme? Proč ne na někoho jiného? Padaly otázky ve 1.B jedna za druhou…..takže, to bylo tak…
Ve středu se učebna téměř proměnila ve středověké tržiště. Rozvoněla se jablka, hrušky, modraly se švestky, v košíku se culily ořechy a oříšky. Ošatku zdobily křížaly, na dřevěných talířích lákaly šťavnaté mrkvičky, jemně pokrájené, kedlubny a papriky, rajčátka všech velikostí i barev. Objevil se další tajemný košík s čerstvým voňavým chlebem a pomazánkou . Tamhle další koš s ovocem a bylinkami, tamhle další velký plný jablíček. V lavicích se usadily křehké středověké šlechtičny, veselé usměvavé kramářky a chalupnice, o bezpečí všech dbali dva rytíři, s rozmyslem usedal na své místo i sám král. Třídou zvesela chodila krčmářka, prostě, nevěděli byste, kam koukat dřív.
Teď už víme, jak se asi bydlelo kolem roku 900, čím se živili obyvatelé hradišť a budoucích vesnic a měst, že ten středověk nebyla doba zrovna jednoduchá.
Svačinku doplnila plná mísa kaše s medem a se skořicí; kterou jsme jedli  všichni najednou – inu středověk (nezbyla ani kapka). Když pročtete bedlivě jarmareční zboží, nemáte dojem, že zdravá strava není tak úplně novinkou?
Navíc už víme, jak to vlastně s tím Vaškem a jeho rodinou bylo,
Úplně nakonec jsme virtuálně prohlédli korunovační klenoty a každý jsme si vyrobili vlastní svatováclavskou korunu.
A jestli je Václav opravdu s rytíři v Blaníku nebo ne…no, co myslíte vy?

Vavrečková H.