Lyžařský výcvik pohledem žáka sedmáka
Je pondělí 8 hodin 9. 1. 2017 a my, žáci sedmého ročníku, odjíždíme od kina u školy na lyžák. Čekáme ještě na taťku Jirky, který nezodpovědně zapomněl přibalit Jirkovi brýle a musel se pro ně vracet. Autobusem přes Soláň, Karlovice a Karolinku se dostaneme na parkoviště pod Kohútku.
Dál prý půjdeme 3 km pěšky do kopce k hotelu Portáš. Proč se nejede busem? To si někdo asi dělá srandu. Nedělá. Šlapeme do toho kopce jak horolezci na K2. Ostatní věci jedou autem na vlečce. Někteří, ale zarputile brání své potraviny a tak nesou batohy do kopce s sebou. Za chvilku se ze všech lije a to je venku prý 15 pod nulou. Jedná se o jasné přecenění sil účastníků kurzu. Lucka už odmítá další výstup. Tak musí do čela. Ti, kteří spatří hotel, jásají a zpívají a běží vstříc teplu nového domova. Po segedínském guláši jdeme na svah u hotelu. Míši vzal někdo lyžáky, které mají další čtyři lidi úplně stejné a nikdo je nechce Míši vrátit. Zase čekáme. Vláďa, byl to Vláďa, nechtěně. Rozřazení do skupin je rychlé. Z 34 nás nejde na vlek 15, protože zatím nelyžujeme. Běháme po parkovišti v lyžácích. Prý první lyžařské zkušenosti. Myslím si svoje. Ondra V. by už nejraději z trojky do jedničky. Sotva na tom stojí. Tadeáš zatím jezdí jen pozpátku a celkem zkušeně se válí ve sněhu. Při pluhu chce Kuba B. překousnout hůlky i lyže, jak mu to nejde. Potom ti lepší z trojky jezdí už i na vleku a slabší povahy odchází na hotel. Učitel podlehne Ondrovu nátlaku a pošle ho raději do dvojky. Terka nepláče po prvním lyžování štěstím, ale bolestí. Protože ty rukavice jsou fakt slabé a krevní oběh při deseti pod nulou nestíhá. Brzy to ale na hotelu přejde a už se zase hezky usmívá. Jde to vidět i na fotkách ze svatby. Ta se konala večer. Katka si brala Emmu. Nikdo to nechápal, ale holky z áčka to už dlouho plánovaly, takže to byla plánovaná svatba. I tanec v kruhu byl. Učitelé zírali. K zábavě jsme je nepotřebovali. Organizovali jsme si to sami. Druhý den bylo opět hezky a jezdilo se dopoledne i odpoledne. Večer přišly referáty 7.B a druhá část filmu „Into the Mind“ o lyžování. Ve středu už i trojka lyžovala mimo hotel. Středa byl kritický den, tak se šlo odpoledne bobovat na dráhu. Nejrychlejší bal pan Sedlák, s tou váhou se mu to jezdí. Před večeří jsme se nacpali smažáku v bufetu u Kohůtky a obdivovali měsíc skoro v úplňku. Byli jsme plni dojmů, takže jsme nejedli večeři. Večer četla referáty 7.A a opět byl film. Spát se nechtělo. Pokud se díváte na horory a potom hrajete hry na mobilu nebo notebooku a do sluchátek si pustíte hudbu na dobrou noc, tak prostě neusnete. Jenom Janošek to pořád nechce pochopit a obtěžuje s večerkou. My jsme byli ale v pohodě. Ještěže jsme mysleli na vše – kabely, flešky, bedničky, herní konzoly, powerbanky, notebooky, atd.
Ve čtvrtek se šlo ráno na vleky, ale bylo hodně nového sněhu. I borci z jedničky ochutnali nový sníh a padali do něj jak do peřin. Trojka byla zase na větším svahu. Jízdu vzad a kolem osy zvládal nejlépe Kuba B. a Katka jako jediná snowboarďačka se vyšvihla ze začátečnice na jiný „level“. Odpoledne jsou závody a někteří už nemají ani sílu dojít k vleku. Trať je ale snadná, tak to sjedou všichni bez pádu. I Katka, která sklízí obdiv i u učitelů. Ti, asi spokojeni s naším talentem, posunou ve slabé chvilce večerku a my víme, že poslední noc nejdeme spát a že bude „Kanadská“. Po večeři se vyhlásí nejlepší lyžaři ze závodů a začíná maškarní rej masek. Po pěkných výkonech kluků s Ronaldem, kovboji Patrikovi, Přemkovi Staviteli, Hance čarodějnici a nové kolegyni učitelce Pečivové (třetí místo), nastupuje na plac další učitelka. Naše třídní paní Hadačová je v podání Ondry V. skoro lepší než originál a tak leží všichni smíchy z toho, jak ji Ondra prezentuje a nechá dělat pana Tolara „angličany“ a dá mu nakonec známku tři. Dobrý výkon podá i hokejista Pavel Lang. Na závěr přijede Vláček Tolaráček. Vystoupení dlouho připravované holkami z áčka. Ve vlaku jsou paní učitelky Prokopová a Lesná a učitelé Dužík, Janošek, Sedlák a Tolar. Dojde i na Džanošek station a Sedlino. Nicméně Míša a její napodobení Zdendy Tolara je pecka. Vítězem maškarního reje se stane Ondra V., který hrdě vypíná svou prsatou hruď. Holky z áčka vyhrají šampus za druhé místo, tak si ho na pokoji bouchnou. Potom nejdeme spát a díváme se zase na horory. Je to taková móda. Už ty horory stejně všechny známe. Takže ti, kteří něco ještě neviděli, řvou, ať jim nic během filmu neříkáme, aby se mohli leknout. Po večerce se zhasne a my nejdeme spát, bude Kanadská noc. Hlavně Míša, Terka a Jana bloudí po chodbách a obviňují učitele z toho, že jim neumožní získat nezapomenutelné zážitky z lyžáku, který je přece jen jednou za život. Takže čekáme, až učitelé usnou, a čekáme, … A je ráno. Nechte mě spát, žádný budíček. Bolí mě celý člověk. Nový sníh nedovolí vlekařům zpustit vlek u hotelu, tak se mrkneme na fotky a po obědě jedeme dolů 2 km k busu aspoň na lyžích. Někteří jdou dolů pěšky, ale lyže si zamilovali tak, že je zapomenou dát na vlečku k lyžákům a nesou je raději z kopce dolů v rukách. Ale to je úplně normální, jako my, sedmáci z Podskalky, protože všichni jsou David a když ne, tak nás bylo DĚVEŤ.
Dne: 13. 1. 2017
Autor: normální sedmák
