Chaloupka, 4.A

Tedy, nikoli ta perníková
Čtvrťáci z Áčka využili nádherného jarního týdne a rozhodli se, že učit se dá báječně i venku v přírodě. Navíc, malíři zkrášlují "náš" pavilon, takže další důvod opustit budovu školy. Naplnili jsme, batohy a batůžky svačinou, dobrotkami, přihodili peněženku - co kdyby se dalo něco koupit. A vydali jsme se na cestu směr Velký Javorník. Lákalo nás to úplně na vrchol, ale času na podobný výstup bylo opravdu málo.
První výškový tábor jsme rozbili na lavičkách Koliby U Hutyrů, posilnili se a nemohli jsme vynechat ani místní malé dětské hřiště; Ostatně, nechejte odpočívat kolotoč nebo houpačky, že.
Ale cíl našeho putování je schovaný v lese ještě kousek dál. Cestou, kterou mnozí už několikrát prošli, si dřevěné chaloupky na mírném kopečku nikdy nevšimli. Ukrytá mezi stromy, tak trochu by v ní jeden čekal pověstnou ježibabku s roztopenou pecí. My jsme tam dojedli svačiny, postavili domečky a bunkry, poznali jehličnany v okolí, zjistili, jak je to s kapradinami. našli jsme fialky, sasnky i prvosenku,.
Cesta dolů už byla pro některé turisty málem nekonečná, nožky bolely, záda taky. Trošku pomohly hranolky nebo cibulkové kroužky, ale tak toužebně vyhlížet školu, to se jen tak nevidí.☺
Každý z účastníků zaslouží velkou pochvalu a uznání. Zvládli opravdu kus cesty. Vůbec nejlepší bylo, že celou dobu s úsměvem a báječnou náladu. Jsou prostě skvělí.

Vavrečková H.