Barvení vajíček ve 2.A

Poslední dny před Velikonocemi, to se ve škole tak nějak úplně přesně rozvrh hodin nedodržuje. Druháci z Áčka si zpestřili dny barvami jednotlivých dnů. V pondělí se třída blýskala do modra, na úterní výlet měla většina něco žlutého a středu jednomysleně odhlasovali jako "škaredou". Ale copak tyhle bezva děti můžou být škaredé? Pokus to byl, sáhli jsme po šedých, černých, hnědých, ostatně, na práci, která nás čekala, to bylo oblečení víc než vhodné. Po chvilce násobilky a psaní všichni pobrali do batohů spoutu věci, svačiny a vydali se...do školní kuchyňky. Tak trochu se vařilo, tak trochu ne. Vyzkoušeli jsme si tradiční barvení kraslic bez chemických barev, fixů, obtisků. Vybalili jsme pytlíky plné slupek z červených i hnědých cibulí, posadili se ke stolům a pustili se do práce. Ono, umístit na vajíčko pěkně list pampelišky, květ sedmikrásky nebo cokoli jiného, co nám padlo venku do oka, omotat nití a celé to šoupnout do punčochy, nebylo vůbec nic jednoduchého. Navíc pak ještě omotat i tu punčochu, aby nám v ní vajíčko pěkně drželo, to už bylo potřeba poprosit o pomoc kamaráda. U veselého povídání jde ale všechno lěpe, takže nakonec se podařilo všem připravit k barvení alespoň jednu budoucí kraslici. V hrnci už to bublalo, všechno se to vařilo, voda se zabarvila do červenohněda. Napjatě jsme sledovali, co bude dál, Jenže..vymotejte to všechno za horka. Hádáte správně,je třeba počkat. Vybarvili jsme si tedy ještě jednu kraslici, tentokrát papírovou a tak trochu 3D - třeba do okna. A, už se mohlo rozbalovat a vybalovat. Je to báječná a napínavá práce, protože nikdo netuší, jak bude nakonec vajíčko vypadat. Povedla se všechna náramně. Škoda, že jsme nestíhali fotit,abyste s námi obdivovali každý kousek. Určitě vyzkoušejte příští rok doma, ta námaha za výsledek rozhodně stojí. Jenže, vlastně, možná se vám nepovedou tak, jako nám. Leda byste dostali k práci taky tu dobrůtku od maminky Trčkové.....

Vavrečková H.