9. A v bílé stopě...
Týden před jarními prázdninami jsme využili vynikajících sněhových podmínek a nově nakoupených třinácti párů běžkařských lyží, které byly pořízeny do školy. V třídnické hodině jsme si upřesnili termín, kdy společně vyrazíme do bílé stopy, a následovalo pečlivé vybírání běžek, holí a velikosti bot.
Ve středu jsme vyrazili od školy, nabrali směr park a golfové hřiště. Někteří z žáků si chtěli nazout běžky už v šatně školy, nakonec jsme zvolili park jako správnou startovní pozici.
Krátké proškolení v upínání vázání a mohlo se začít běžkovat a padat…
Mezi žáky byli zkušení „Bauerové“ a „Neumanové“, ale také ti, kteří běžky viděli nejblíže při procházení kolem výlohy se sportovním vybavením.
Následovalo první seznámení se stopou v parku a kvalitou sněhu… Mnozí okusili sníh na vlastní tělo častěji než za celou zimu a se stopou se seznamovali velmi důkladně…někdy i metr po metru.
V rekordně rychlém čase jsme dorazili ke golfovému hřišti, kde jsme museli vyzout lyže a přejít pěšky most. Nastal první problém s vázáním u Marti, které bylo zapůjčeno z olympijského vybavení pana učitele Janoška. Společnými silami jsme Martu opět „nacvakli“ a nakonec jsme se domluvili, že cestou zpět ji raději přeneseme přes most i s běžkama na nohou.
S heslem z filmu Kokosy na sněhu a hláškou „chyťme rychlost kupředu, cíl už máme v dohledu..“ jsme vyrazili na okruh. Byla vidět široká škála technik „běhu“ na lyžích a mnohé z nich se jistě v bílé stopě objevily poprvé. Např. Marťa měla jednu lyži na noze, druhou v ruce a odrážela se ve stylu koloběžka. Všichni ovšem zvládli svůj okruh a do druhého byla pro dobrovolníky zvolena náročnější varianta i s mírným kopečkem a sjezdem.
Při sjezdu nastalo překvapení…najednou to jelo samo a někteří neustáli „kopce“ na golfovém hřišti.
Terča Reichlová po pádu vypadala, že čeká na oblevu anebo se jí podařilo přimrznout sedací částí ke sněhu. Vražedným tempem se kolem ní přehnal Raďa Slovák a nakonec i ona opět nakopla běžky a vrátila se do stopy.
Vše bylo řádně zdokumentováno a natočeno.
Po 2 hodinách na běžkách a důkladném vybírání velikosti bot Kuba zjistil, že s jeho botama není vše OK, vzal si levou botu o 3 čísla větší než pravou, ale byl tak zapálený do jízdy, že to zjistil až cestou zpět do školy, navíc číslo 6 a 9 se opravdu plete.
Před návratem jsme se společně vyfotili a nabrali kurz škola. Cestou zpět Dominik posbíral části své hole a společně jsme dojeli až k místu, kde pro některé začaly první kroky na běžkách.
Vše jsme si užili, zasmáli se a zasportovali si. Někteří byli tak nadšeni, že se o jarních prázdninách chystali opět do běžkařské stopy….a samozřejmě někteří byli rádi, že to mají za sebou…
Z. Tolar
